Jsem zpět,plná sil. I promise.

No je to pro mě takové složité období. Ve škole teď nikdo nemá nic jiného na práci, než mě strašit s maturitou. Krom toho jsem neš´tastná z toho, že jsem doufala, že v této fázi už půjdou vidět aspoň nějaké změny. Chtěla jsem na tablu vypadat pěkně, a místo toho tam bude furt ta pneumatika kolem mě. Jen mě to mrzí no.
Ovšem tablem to nekončí. Hlasím se na hotelovou vysokou školu, a je logické, že i tam bych měla vypadat pěkně. Je to pro mě takový tažný kůň, který mi říká, že pořád má smysl v tom pokračovat. Ikdyž se první kůň svalil na zem.
Jinak, aby to nebylo tak depresivní. Konečně je krásně. Každou chvíli obuju tenisky a poprvé letos půjdu běhat. Je to pro mě jiný druh relaxu. Už se strašně těším, až budu mít více času, než jen 30 minut na Jill.
Ještě jedna věta k fotce. Holky taky se těšíte, až z vás začnou padat kalhoty ?:)